Historie firmy K.Klement:

STAŇKOV, SUŠICE, ŽICHOVICE

Když v roce 1860 zakládal Karel Klement  firmu C.Klement, obchod ve Staňkově, předcházela již jeho započatá činnost v obchodě a sám zakladatel nepředpokládal její tak úspěšný rozmach a rozšíření činnosti .Přispěla k tomu značnou mírou píle zakladatele, jeho manželky a posléze celé rodiny. Nelze opomenouti strategické umístění obchodu vedle kostela ve Staňkově, kde zejména po nedělní dopolední mši si lid převážně zemědělský kupoval vše co ke své činnosti potřeboval, když ve všední den času nezbývalo. Čilé obchody pokračovaly i se zemědělskými plodinami, jako s ovsem, ječmenem a jetelem. Velmi příznivé ceny přilákaly i obchodníky ze sousedního Bavorska. Tak například velmi prozíravě při nedostatku, neúrodě zelí v Čechách organizoval jeho dovoz z Bavorska z okolí Deggendorfu. V roce 1875 prodal až 50 vagónů zelí. Rostla také poptávka po stavebních materiálech, kde obchod nebyl schopen pokrýt požadavky zákazníků. V roce 1873 zakoupil po složitém jednání cihelnu, která začala po nezbytných úpravách zásobovat trh kvalitním cihlovým zbožím. To však nelibě nesla konkurence, která různými intrikami se snažila firmu zcela zinscenovanými procesy zlikvidovat. Úspěšně se začal rozvíjet obchod s uhlím a dřívím, zejména uhlím z Nýřan, kde zakoupil některá důlní práva. Spotřeba stavebních materiálů byla tak velká, že se často v obchodě nedostával. To se týkalo zejména vápna, které bylo v okolí Staňkova značně nedostatkové zboží. Z tohoto důvodu byla uzavřena s majitelem pecí na pálení vápna v Čachrově p. Petrem Kordíkem smlouva o dodávkách veškerého vypáleného vápna firmě, s výhradním prodejem. V té době vozilo vápno po kraji 20 najatých povozníků , zpět do Čachrova vozili uhlí. Majitel pece v Čachrově s ohledem na stále rostoucí a dobře prosperující obchod s firmou C.Klement začal stavět novou pec v Čachrově, na kterou to investici si zapůjčil, na značně nevýhodných úrokových podmínek, velkou částku peněz. Tato finanční situace i přes čilý obchod, přivodila p.Kordíkovi konkurs s následným prodejem vápenky novému majiteli, od kterého si za zcela nevýhodných podmínek K.Klement vápenku pronajal. Již tehdy si uvědomil, že nebude stačit na provoz pece jak odborně tak fyzicky a proto byl nucen povolat z Prahy z učení svého syna Josefa, aby mu byl v této obtížné práci nápomocen. Náklady na takto pronajatý provoz vápenky byly časem tak vysoké, že od dalšího pronájmu upustil, když zejména doprava vápna odběratelům značně celý provoz komplikovala a prodražovala. K naložení jednoho vagónu vápna bylo často zapotřebí až dvou dnů, expedice byla zdlouhavá a nepříjemná.



ZALOŽENÍ VÁPENKY V ŽICHOVICÍCH

Z dřívějších dob Karel Klement věděl, že se dobré vápno na Sušicku a Horažďovicích vyrábí. Tentokrát byl již jeho syn Josef dospělý obchodník dobře rozumějící vápenictví a oba se poradili, že uskuteční návštěvu na Sušicku a Horažďovicku, kde skutečně objevili vápencové lomy, které okamžitě po složitém jednání zakoupili. K tomu též pozemky na stavbu pecí v Žichovicích a později v Sušici. V Žichovicích zakoupil pozemky od statkáře Kotála avšak pozemek byl značně zadlužen, ale měl výhodu, že se nalézal blízko železniční tratě Sušice – Žichovice. Na poradu prozkoumání v záležitosti suroviny – vápence a stavby pece byl povolán stavitel Duda z Berouna. V roce 1890 byla postavena v Žichovicích vůbec v tomto kraji první pec na pálení vápna tzv. hicovka. Vápno bylo velmi dobře hodnoceno, takže o vápno bylo velký zájem a pec nestačila požadavky krýt. V této době došlo ke změně názvu firmy na K.Klement. Dne 5 června 1892 píše syn Josef otci do Staňkova, že se dnes dohotovil s pomoci Boží první vagón vápna a že naloží dnes ještě jeden. Lidé kteří vápno koupili jsou s ním náramně spokojeni. To ještě víc podnítilo J. Klementa k myšlence stavět další novou pec v Žichovicích. Jako všude, tak i zde se vyskytla konkurence, která se snažila další pec v tomto kraji vystavět. Byli to bratři Trnkové, kteří když viděli že firmě K.Klement se daří vstoupili do jednání s mlynářem Fűrstem, zakoupili pozemky a začali stavět novou pec. Stavělo se i v noci za svitu pochodní, ale zvolili nevhodnou konstrukci, takže pec nepracovala a museli ji zbořit a stavět pec novou. Tehdy byly takové pece na pálení vápna tajemstvím a jejich stavby v Čechách byly obehnány vysokou zdí. Josef Klement se velmi snažil vypátrat jaké jsou to vlastně ty pece o kterých si vápeníci vyprávěli, ale nikdo je neznal. Podařilo se mu to až tehdy, kdy se ve Zlíchově kde se takováto pec stavěla byl v přestrojení za stavebního dělníka přijat do práce. To vše však se neobešlo bez chyb a omylů. V roce 1909 koupil Josef Klement od německé firmy Hilgers Kolín nad Rýnem licenci na stavbu a výkresy šachtové pece Hilgers. Firma se zavázala poskytnout na stavbu pece dělníky a při uvedení pece do provozu topiče. Pec byla v roce 1910 v Žichovicích postavena a se značným nákladem uvedena do provozu. Vyskytly se však na tehdejší dobu nepředpokládané obtíže. Pec špatně táhla, docházelo k ucpávání šachty rozpadem hrubě krystalických vápenců, okolí pece bylo zamořeno spalinami. Proto bylo v roce 1911 na této peci pálení vápna zastaveno, neboť jak sděluje dopisem Josef Klement ze dne 21.1.1911 C.K: okresnímu hejtmanovi v Sušici “ hrozba uzavření a zapečetění pece starostou obce by značně kompromitovala můj závod i firmu “. Po několika neúspěšných konstrukčních úpravách však pec byla zbořena a zlikvidována. Avšak produkci vápna to neovlivnilo, protože v té době již byla v Žichovicích postavena 14-ti komorová pec kruhovka – systém Hoffmann, která zde pracovala až do konce padesátých let. Vápenec se dovážel koňmi z lomu Na Rozhraní. Byl velmi kvalitní, těžbu však provázely těžkosti se stálým přívodem spodní vody, která musela být odčerpávána. Z vápence zde natěženého a z něho vypáleného vápna jsou ve Vídni postavené celé ulice a čtvrti. V roce 1929 byla postavena v Žichovicích další 16-ti komorová pec – kruhovka. Byla to poslední stavba kruhové pece v celém tehdejším Československu. V roce 1942 byla postavena mlýnice na vápenec a zaváděly se do výroby nové stavební hmoty.



ZALOŽENÍ VÁPENKY V SUŠICI

V roce 1896 uzavírá Karel Klement s královským městem Sušice smlouvu o zřízení kruhových pecí na pálení vápna a odevzdání z každého pálení jednoho věrtele vápna. V roce 1903 vykupuje u nádraží v Sušici pozemky od obce Sušice a staví kancelářskou budovu, stáje a 16-ti komorovou kruhovou pec s železniční vlečkou. V roce 1904 byla pec zkolaudována a odeslány první dodávky vápna ze Sušice. Vápenec se těžil nejprve v obecním lomu města, později z vlastního lomu “ na Mínovce “ odkud se dopravoval lanovou dráhou o délce 870 m s výkonem přepravy 50 – 70 tun za 8 hod. Vápenec se dopravoval přímo do pece, mohl se nakládat na vlečce do vagónů a sklápět u drtírny a mlýnice. Hluboká hospodářská krize v letech 1930-32 se začala projevovat i ve stavebnictví a s tím odbytem vápenických výrobků. Stávalo se často, že naložené vagóny s vápnem stály několik dnů na vlečkách v Žichovicích i v Sušici a nebylo je kam dodat. Je nesporné, že závody v Sušici a v Žichovicich svým geografickým umístěním měly excentrickou polohu. Byly prakticky stavěny a lokalizovány pro potřebu vápna v tehdejším Rakousku-Uhersku. Téměř 60 % tam také bylo až do roku 1914 dodáváno. Zvyšovaly se prudce náklady spojené s výrobou vápna, což se týkalo zejména ceny paliv – uhlí, kdy jeho cena stoupla od roku 1903 do roku 1907 o 50 %. Prudce stoupla cena trhavin. Přes tyto všechny skutečnosti se výroba v Žichovicích a v Sušici modernizuje, svými radami přispívá vnuk zakladatele Ing. Karel Klement, který přináší nové zejména zahraniční (francouzské) zkušenosti nabyté po studiu české vysoké školy. Staví zařízení na mikromleté vápence, vyvíjí nové omítky, věnuje pozornost i kombinovaným vápeno-hořečnatým hnojivům pro zemědělství, zavádí výrobu teracových drtí různých barev,vyrábí i antuku pro tenisové hřiště. V roce 1942 se provoz pece v Sušici zastavuje pro vyčerpání ložiska vápence na “ Mínovce“, avšak začíná se pracovat na výrobě vápenného hydrátu, když se počítá se zpracováním vápna ze Žichovic. Blížící se doba války pak způsobila další stagnaci. Nedostávalo se uhlí a dalších energetických surovin. Technologie byly omezovány pouze na nenáročné procesy. Závody trpěly i nedostatkem pracovních sil. Po válce se zdálo, že nastane nové podnikatelské klima a že dojde k obnovení pomalu zanikající slávy šumavského vápenického průmyslu. Avšak znárodňovací procesy nastartované v roce 1946 postihly i tuto oblast a firma K.Klement byla výměrem Ministerstva stavebnictví znárodněna, majitelé byli zbaveni možnosti dále podnikat a byli donuceni odejít ze Sušice. Tím končí jedna více než padesátiletá etapa podnikání firmy K.Klement. Její pokračování však bylo umožněno až po roce 1989, kdy pravnuk a prapravnuk začínají ve skromných podmínkách v prostorech již neexistujícího závodu v Žichovicích s prodejem stavebnin.

Klikněte zde pro úpravu nadpisu

Klikněte zde pro úpravu textu.